středa 14. listopadu 2012

Berlin bleibt bunt. A hlavně na podzim!

Byl tu na návštěvě Martin.





A bylo to super! Je to teda už skoro dva týdny... Přivezl marmeládu (už je skoro snězená!), dva rumy (jak by řekl Freiwald - do Berlína odjížděl Krepindl, jeho malej baťůžek a dva obří Tuzemáky. S jejich pomocí se taky mnohem lehčeji seznámil na následující erasmácké párty u nás ve Studentendorf..) a spoustu drbů o Bartkovským. A ještě čokoládu od jeho mámy, která mi fakt bodla.
Navštívili jsme ... no z pamětihodností jsme toho moc nenavštívili. Dneska jsem zjistila, že ten slavnej Checkpoint Charlie není na Potsdamer Platz, kde jsem ho všem návštěvám doposud ukazovala, ale u Fridrichstrasse. (Z toho je aspoň vidět, že v Berlíně je pořád co objevovat). Takže jsme ani Checkpoint Charlie nenavštívili. Zato jsme v pátek stihli výborně se najíst v Transitu, ztratit foťák, neužít si Kastanienalle, protože jsme se nervovali kvůli foťáku, kterej jsme vzápětí našli opět v Tranzitu, dát si dvě piva na Rosenthaler Platz a pobavit se o krávě Lucii Bílé a o tom, že možná vlastně jsme levičáci (teda spíš já, Martin bude živit někdy rodinu :), vypravit se do Schlachtensee a dorazit tam za hodinu a půl, koupit si brambůrky za 3 eura, zmoknout a přijít na tu narozeninovou/erasmáckou párty ke kamarádovi do vedlejšího domku o dvě hodiny později než jsme slíbili, protože jsme mezitím načali ten první rum a spoustu důležitejch témat. V sobotu jsme toho stihli ale ještě mnohem míň. Nebo víc? No Martin prostě viděl jen Berliner Dom, ale zato i s evangelickou bohoslužbou (!!!) a nábřeží Spree, ale chvilku to taky neviděl, protože se nechával vést jako malej od mámy... A pak už jsme se potkali s Lovínou a její kámoškou a dorazili o hodinu později na festival Tempelhof, kde bylo tolik prostoru a skvělé elektrické hudby, že se mi z toho až točila hlava. I přestože jsme s Martinem hodinu tančili na Digitalism s domněním, že to jsou Digitalism, a přitom oni byli v jiným hangáru, i přestože Wankelmut opět nezahrál One day ... přesto to bylo skvělý a taky zčásti kvůli tomu, že tam byla ta obří diskokoule. DOCH. Z celýho víkendu mám kromě všech těchto vzpomínek taky hodně hlášek... Voda uklidňuje, to je hlavní, že, Martine?:)

No ale čas tu teda letí opravdu rychle. Co mi ještě utkvělo...Na pivu s Martinem Jonášem, berlínským reportérem pro ČT, jsem vymyslela spoustu skvělých věcí pro svoji budoucí pracovní kariéru. Jestli jsou v ČT všichni tak milí, vstřícní a inteligentní, tak možná opustím své staré přesvědčení, že všichni lidi z televize jsou namyšlení kariéristi. Dneska jsem kvůli jeho tipu byla zase na tiskovce.A dělala rozhovor německy s vedoucím organizace pro uprchlíky. A dostala dort a kafe. A zase o trochu víc sebedůvěry. A nových německých slovíček. Teď ještě z toho hodinovýho materiálu udělat tu reportáž, hmm...

V sobotu jsem se s Albertem vypravila do PŘÍRODY. Došlo mi při jedné cestě do školy, že mi chybí příroda, fakt zásadně. Chtěla jsem pozvat hodně lidí na spontánní vejpravu za Berlín do lesů a morkých luk a  mezi mrazivé stromy a ptáčky, s trochou slivovice a pevnejma botama.. Pak mi přišlo, že to bude lepší udělat jen s Albertem, v menším měřítku. Vyjeli jsme jen kousíček za Berlín a hned to tam vypadalo jak na vesnici a slepice se producírovaly na silnici a mě pobavily plakáty, které lákaly lidi na pravou práci na statku. A byly tam áleje a traktor a já měla v batůžku obří piknik a vyšli jsme na cestu a já se málem rozbrečela štěstím, když jsem viděla v dálce jen louky a mokrý stromy a ne ohraničenej park domama. A pak to začalo bejt ještě víc morký, protože začalo pršet, my jsme přelezli zákaz a šli si sednout k pod střechu k jezírku a tam jedli ten piknik a bylo to super. Alberto mi pak můj výlet oplatil překvapením - dneska mi ve dvě zavolal, že sraz za půl hodiny na Kochstrasse, že má pro mě překvápko, tak jsem se vykašlala na tu reportáž (to se napíše zítra, kein Problem!) a jela na sraz - a dobře jsem udělala, překvápko byl baloooon a viděla jsem Berlín poprvé z výšky a je to placka a všude bylo slunko a mlha zároveň. Jaja!

Tak... A ještě trocha toho barevného podzimu... Tuhle nádheru mám přímo za domem!




A tuhle nádheru teda ne. Ta je v Kreuzbergu.





Žádné komentáře:

Okomentovat