du bist schneller!

...genau. Přesně tuhle větu jsem dnes použila při svém (skoro) prvním kontaktu s neznámým Němcem!! Ale o tom později.

Dnes mě opět probudila Merle. Jsem fakt ráda, že moje rodina je zvyklá vstávat hezky pozdě o půl deváté (kromě táty, který jezdí skoro každé ráno do školy). Venku pršelo (už zase). Během snídaně jsem při mluvení udělala asi milion chyb, a to jsem řekla asi jednu větu.
Je to zvláštní, ale tady mě fakt baví uklízet. Vlastně to až zas tak zvláštní není... Nadšeně umývám každé nádobí (a je mi fakt líto, že to je potřeba jen třikrát denně) a chystám se taky na okna. Hodněkrát jsem slyšela (a samotné je mi to jasné), že člověk sice někde nemusí být šťastný a spokojený, ale všechny zkušenosti jsou potřeba a nikdy nevíme, kdy se nám budou hodit. No. Spíš bych to brala tak, že "co tě nezabije, to tě posílí". Pointa je, že OPRAVDU nechápu, jak někdo může dělat aupair DOBROVOLNĚ.

Každopádně. Dneska jsme s Merle strávily docela pěkné dopoledne, konečně samy. Vidíte ten krásný pokojíček? To je obývák. Nejdřív jsme malovaly, vodovkama. Vasserfarben. 

 Tady je Merle nadšená, že ji fotím.

                                                                  Tady mi vzala foťák.

                                                         A tady se Merle tváří jako neviňátko.
Všichni ale moc dobře víme, že má ruce totálně zaprasený od vasserfarben a že pět minut na to bude dělat čaj ze studené vody v kbelíku na umývání nádobí. A to si prosimpěkně nenechá vymluvit.
Změna, která u mě nastala, je ta, že nejdřív mi přišlo hrozně špatný od rodičů, že nechají Merle klidně ničit třeba koláč a podobně. Teď je mi to absolutně jedno. Klidně ať si třeba všechny svoje věci rozstříhá. Musím vám ale říct můj malý úspěch - Merle hodila na zem mýdlo, tak jsem ji řekla, ať ho podá. Pak jsem začala počítat a Merle to mýdla opravdu podala!! Tož dobrý, ne?:)

Večer jsem se jela projet. Ve vedlejší vesnici (nebo městečku) mají krásný mini náměstíčko a koupaliště. A právě ZDE proběhl onen kontakt s rodilým obyvatelem. Hezky jsem si tak jela po těch krásnejch německejch cyklostezkách, vždycky jsem zastavila a něco vyfotila a tak a pokaždé mě předběhl jeden kluk.
Když se to stalo asi popáté, rozhodla jsem se působit ležérně vtipně a prohodila onu větu. A on se zasmál! 

No, soudě podle toho, že mi dnes udělalo radost zaprvé že Merle poslechla a že se německý kluk zasmál, tak vidíte, že člověk může přežít prázdniny opravdu skoro všude:)

Potřebuju nutně vysvětlit "würde", "es gibt" a "kann mann". Achjo! :)