warum bin ich immer mit deutschen umgeben?

Wirklich a super jsou dvě slovíčka, který se naštěstí dají použít pokaždé, když někdo něco řekne německy, proto jim věnuji tento blog.

S nápadem studovat v Berlíně přišla Kačka. Já mám s němčinou společného akorát to, že mě na střední škole neustále udivovalo, jak profesorka Florianová nemůže poznat, že jsme do jednoho všichni každou písemku komplet opsali. Potom přišlo Turecko, děcka muzikanti z Hildesheim, efko z němčiny pro začátečníky, přijetí na FU Berlin, Österreich Institut a teď se to všechno snažím dohnat ve vesničce poblíž Stuttgartu u jedné rodiny. Po zjištění, kolik má vesnice obyvatel, se mi sem chtělo asi tak jako Mařence na strom (tedy vůbec, odteď používám jen přirovnání z pohádek, get ready for that!:)

Večer před odjezdem měla svatbu Zdiška. Spala jsem tři hodiny, bylo asi čtyřicet stupňů a myslím, že přesně tolik kilo taky potom vážil můj kufr. Teď jsem si spočítala, kolik jsem si vezla knížek, a je to 15. Super /čti: zupr/. Knížky a asi milion oblečení jsem měla ráno dotáhnout v 6 ke Grandu. V noci jsem si ještě s jakousi nonšalantní satisfakcí automaticky nařídila budík na 5:50. "Mami, prosimtě, jasně že nezaspím, vždyť jsem takhle zvyklá vstávat do rádia!" Ve čtvrt na pět, kdy jsem se úplně náhodou (naštěstí) probudila, jsem si přetočila budík o hodinu dřív a trochu jsem se asi i zastyděla.
Praha byla krásnější než jindy, plná Sokolů a letního deště, napsala jsem Pavlovi, že se budem stavovat v Plzni, tak jestli si nechce odskočit z festivalu, za půl hodiny jsem se opravila, že jsem kráva, že festival je přece ve Varech. Pak jsem usnula a průběžně prospala cestu až do Stuttgartu. Tam jsem se ještě vesele třikrát projela (čti zapotila) s kufrem po autobusovým nádraží, když jsem hledala Michaela, tatínka od rodiny. Ten na mě začal po pěti minutách jízdy autem mluvit německy, první minutu jsem myslela, že mluví francouzsky, potom jsem poznala němčinu a tak to začalo.

Bydlí v opravdu krásném starém mlýně, můj pokoj je jak ze snu, maminka Iris je nejhodnější na světě a Merle je děsně roztomilá....a neuveřitelně rozmazlená!!! Zítra si ji podám, uvidíte.

A fotky budou, až se mi bude chtít zprovoznit foťák... a podobně.