Takže teď mi to zpětně, poslední noc, kdy právě sedím lehce přiopilá (ehm, lehce... když jsem si s Michaelem nalívala druhého panáka tátové slivovice a zapíjela to pivem, tak jsem myslím prohlásila něco jako že jsem staří alkoholici a pak to, myslím, bylo trošku trapný) na své posteli, všude vzorně naklizeno a sbaleno, přijde vlastně fakt fajn. Tyjo, dostala jsem peníze, dneska večer bylo na večeři skoro nejlepší jídlo, co jsem kdy jedla, koukala jsem dnes při žehlení na Avatara, naučila jsem se, jak se řekne žehlit (jen mě FAKT mrzí, že to pravděpodobně neuvyužiju ani na UNI ani jindy) a zítra se po výletu do Stuttg uvidím s Katharinou. Jo a docela po těch 18ti dnech umím německy. Teda. Dneska jsem napsala asi pět mejlů německy a taky teda umím to bügeln, žejo.
Aby bylo jasno. S rodinou jsme se dohodli, že končím - Merlinka rozmazlená Pralinka (to jsem teď vymyslela!) nebyla schopná přijmout dalšího člena rodiny. A protože ti rodiče dost dají na to, co jejich dcera chce, tak to tak musela dopadnout, Merla Perla konečně dosáhla svýho a jsem fakt zvědavá, co z ní vyroste. Ale ne, já ji mám ráda, jen jsem fakt šťastná, že už ji nemusím řešit! Zato teď budu muset něco jinýho, třeba KDE se teď budu učit ten jazyk, ZA CO, prostě co je nejlepší. A je to už veřejný, že uvažuju o Berlíně, všichni jsou z toho hrozně nadšení, ale jsem fakt zvědavá, kde vezmu 300 éček na zaplacení kauce za jakejkoliv byt v Berlínku :) No uvidíme.
Každopádně, událost, kvůli které vlastně jedu domů (a kterou vám pak mileráda povykládám naživo), se stala v úterý (jinak v neděli jsem byla ve Stutt, v pondělí to stálo za hovno, Merle hodila všechny svoje hadry do řeky a ztratily jsme boty), v úterý v noci jsem už měla po rozhovoru s Michaelem, ráno jsem se probudila s jistotou, že jedu do Berlína. Od té doby neustále píšu všem emaily a vyřizuju něco. Pffff, jako bych už toho neměla dost. Odpoledne jsem si ale udělala výletíček na hrad, kolem kterýho jsme pořád jezdili autem a já jsem se nikdy nedostala dál než do Lenningenu (na kole). Tak jsem se sebrala a jela - a bylo to SUPER!!
Tak tohle je ještě z úterý, to mě Michael vzal odpoledne do Nürtingenu, tam jsem volala od řeky domů, jestli náhodou nemám jet domů.
Němci jsou srandovní, no ne? To by mě zajímalo, který z nich dělá v páru třetího.
Řeka, pěkná.
Říká se, že voda vám pomůže odplavit vaše problémy.
Já jsem si radši koupila svoje první německý cigarety.
Aaaaa je to tady, výlet na hrad. Hrad vzadu. Bětka vepředu. Je mrtvá z toho obřího kopce, který v tom strašným vedru musela vyjet.
Ještě před hradem jsem si vyběhla na takovej kopeček vedle, na který jsem se vždycky dívala ze silnice.
Na něm si Němci pouštěli letadýlka (vzadu). Nepoznali, že nejsem Němka! Po naší pětiminutové konverzaci! Kdy jsem řekla jen... ja...ja...So ich gehe oben!
Krajinka jak ve Francii.
Tady už jdu pěšky. Ti Němci tady mají cesty na hrad jak z pohádky.
Výhled z hradu. Ten mě trošku zklamal, měli tam jen hospodu, pch, žádný hrad!
No není to Německo nádherný?
Zavzpomínala jsem si na Pohodu.
Když jezdíte na výlety sami, tak máte tendence se taky sami fotit. Aby tam jako na té fotce někdo byl.
Tady už jedu z kopce dolů, tady ten kopeček jsem vyfotila speciálně pro Báru, podívej, jak ze Skotska!
Za tu dobu, co tu jsem, už obilí zezlátlo... A jabka se dají jíst!! Jedno jsem dojedla!
Poslední den s rodinkou - žehlení, Avatar... a když se podíváte vlevo na tu židli, tak přesně tolik jsem s sebou měla knížek. TOLIK! A víte, kolik jsem jich přečetla? Otevřela? Jednu! A ta tam ani není - je to můj malý slovníček němčiny :)
Tak a pozor, Merle stojí teď večer u mé postele a říká, kde máš ty peníze?
Ich möchte es haben! (nejčastější věta)
Prolezla asi třikrát můj pokojíček a plakala asi čtyřikrát, aby mi vzala moje peníze, které jsem dostala od rodičů za hlídání, to mě FAKT pobavilo, typický! :))
Nojo, ale asi tomu zatím nerozumí.
Tak jo, musím jít spát. Až budu vědět co a jak, tak napíšu. Jak teda ta moje němčina vypadá! :)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat